Červen 2013

Její děsivá souměrnost - děsná obálka, děsivý děj

28. června 2013 v 16:03 | Em |  inspirace
Chtěla bych se s Vámi (haha, jako by sem někdo chodil) podělit i o nějaké dojmy z knih, které čtu. Budu psát jen o některých, protože

mívám ve zvyku dočíst cca do poloviny nebo i dál, tam mě to přestane bavit, tak s knihou skončím a úplně zapomenu
a

mám málokdy rozečtenou jen jednu, většinou je jich tak 5
a
některé jsou mainstream, je o nich článek na každým literárně zaměřeným blogu a já bych spíš chtěla přestavit ty, co na vás sice nevykouknou hned z výlohy, ale stojí za to
a
některé jsem četla, dočetla... ale stejně mi moc nestojí za to, abych o nich psala
a
občas se uchýlím (hm, jak trefné slovo) i k věcem, jako Fifty Shades, a o tom vážně číst nechcete
a taky
čtu ráda v cizích jazycích (fj, aj, ruština, norština) ale rychlost a porozumnění není úplně oslňující :)

Tep, tlukot a motýli v břiše

25. června 2013 v 21:14 | Em |  rýmující se slova
Pokud jsem nějaký svůj výtvor neopomněla, tak tímhle to pořádně začalo. Někdy před rokem. Psaní z intuice, ne z nutnosti. Jeden nudnej tíživej večer, vzduch se zdal být příliš težký a atmosféra nepříjemná. Přepsala jsem ji přesně tak, jak byla původně, bez úprav /i když se mi teď zdá trochu kostrbatá/. Však ono je to asi poznat.
(Budu ráda za ohlasy všeho druhu, kritizujte dle své vůle, zdůvodnění nebo rady ocením.)

Černočerná tma
víří mé myšlenky
Probudiv se ze sna
zapisuji vzpomínky

Jaké to kdysi bylo
ale to se vrátit nedá
Všechno už pominulo
a do černočerné tmy spadá

Nenávist je lepší než lhostejnost
a horší než láska
Někdy je lepší opustit mírnost
třeba když srdce praská

Na vše je lék
jen ten na zapřenost neznám
Zpoza teplých dek
výraz kamenný přiznám

(už zase) znova

22. června 2013 v 18:13 | Em |  oduševnělé řeči
Předěla jsem to tu aspoň tak, aby se na to dalo koukat. A doufám, že věci, co mám v plánu přidávat se budou dát číst. Opravdu upřímně vám radím neklikat na rubriku se starými články, mohla by to být vaše poslední návštěva tohoto blogu. Dřív jsem psala trochu jinak, naivněji, měla jsem míň inspirace a bůhvíproč většina z toho začínala jako nějaké zvláštní představování hlavní postavy.

Do příběhů se teda radši moc nevrhám. Poslední dobou mě víc zaujalo básnění, teda to, čeho jsem v této oblasti já schopná :D Většinou je to pocitové, záleží na tom, co se mi zrovna honí hlavou a nikdy nepíšu, když necítím, že je to třeba. Prostě nemůžu, je to pak o ničem, smysl uniká a já přemýšlím desítky minut nad jedním veršem. Většinou se do toho pustím až když mám v mysli nějakou přestavu a pak to jde samo. No, to ještě budete moct posoudit.

Taky ráda čtu, tak se tu možná objeví pár recenzí.
A ráda filosofuji o všem možném, takže ńa to taky upozorňuju.

Brzo můžete očekávat nával mých výtvorů a "výpisů". :)