How to pick up a fight

16. listopadu 2013 v 18:06 | Em |  oduševnělé řeči
Ahoj ahoj

určitě všichni umíráte zvědavostí, jak dopadla ta operace a jestli pořád vypadám jako brambora (no, krapet víc mi napuchl obličej). O tom se tedy dozvíte v dalším článku, protože mě vývoj událostí pátečního večera donutil k menšímu zamyšlení.


Tohle rozhodně není žádnej návod, i když to tak zní :D
Ono k takovým věcem ani žádnej návod nepotřebujete. Je to jednodušší, než si myslíte. Myslete na nesprávné slovo nebo argument, řekněte to nesprávnýmu člověku ve chvíli, kdy "nemá náladu" a olej je v ohni.


(Máme se třídou na fejsu takovou společnosu stránku, kam dáváme různý dokumenty, oskenovaný sešity, zahrnujeme ji pravidelnými příspěvky, většinou typu "XX, neděle 21.45: Co je na pondělí?!!" Včera se tam mihnula jakási poznámka o knize, kterou máme už asi měsíc zadanou přečíst. Jde o Pěnu dní, mimochodem, a myslím, že za to stojí. No ale u většiny to samozřejmě způsobuje problém, protože nemají čas, nemají to kde sehnat atd. Byla jsem u kámošky a bavily jsme se tím, že jsem tam přidávala různý nesympatický komentáře. Prostě aby přestali brečet a začali číst. Fight to byl docela zajímavej, nakonec po mnoha složitých myšlenkových pochodech a obdivuhodných asociacích (moje ostrý komentáře lajkli lidi z obou třídních skupin - i z s1.. - pracovala jsem ještě nedávno v kavárně - ten z s1 asi myslí, že bude mít kafe zadarmo - já už tam nepracuju - mám doma vlastní kavárenskej byznys - spojte si dohromady moje jméno a název mýho oblíbenýho kafe - latte machiatto, a máme to). Korunu tomu dodala jedna holka, která tam lípla mou upravenou fotku, jak koukám z hrníčku s kafem :DD)
no prostě fajnovej večer :D
No dobře, ale to jsem psát nechtěla. Tak mě omluvte, trochu jsem se ztratila.
jojo, moc myšlenek, to může být i na škodu

Lidi by si prostě měli častěji uvědomovat, že ne všechno, co si myslí, že říkají jenom vtipem, tak bude i pochopeno. Docela ironický mi přijde, že právě jedna holka od nás si jako téma na proslov vybrala něco typu "mysli, ne začneš mluvit", přitom je sama pověstná tím, že je prostě talent na nepříjemný/urážlivý/nevhodný odpovědi a různý stěry.
A celkem smutný je, že si to nejhorší, co v nás je, často necháváme pro lidi, na kterých by nám mělo nejvíc záležet. Na koho spíš vyletíte, když máte fakt blbou náladu, na nějakou holku ze školy, který je to vlastně úplně fuk, nebo na kámošku, co si dá tu práci a doluje z vás vaše problémy, aby pak ještě musela poslouchat to hodinový tlachání o ničem? Možná, že kdybych uměla "vyletět" na ty správný lidi, dostalo by se mi i jiných reakcí. Protože ten člověk, kterýmu si stežuju a taky na něj svou náladu přenáším, za nic nemůže. Ale ve chvíli, kdy jsem v situaci, kdy mě někdo fakt štve, se většinou prostě otočím a jdu pryč, nechávám si negativní emoce na potom a vracím to těm nesprávným lidem, kteří se do toho bohužel zrovna připletli.

Zkusme adresovat svoje negativní emoce na lidi, kteří nám je přinášejí a kterým tím chceme něco sdělit. A mezi, kteří nás podporují a snášejí naše výkyvy nálad, je dobrý se spíš snažit udržet příjemnou atmosféru :)
(nic si z toho nedělejte, jestli tomu nerozumíte. pořád jsem trochu ve fázi, co jsem popsala v minulém článku)

v komentech můžete odpovědět:
1) Už se někdy stalo, že jsi někomu v návalu negativních emocí řekl/a něco, čeho jsi hned začal/a litovat?
2) Jsi provokující typ, nebo se spíš snažíš všechno 'uhasit', dokud to není moc vážné?
Můžete komentovat i na jiný téma.
Každopádně budu moc ráda
Em
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Betty Betty | Web | 22. listopadu 2013 v 15:28 | Reagovat

1)myslím, že ne :). já většinou nijak moc nevybuchuju a když už někomu něco vyčítám, tak to z části vždy myslím ironiciky :). ale neplatí to u bratra, na něj řvu neustále a nelituju toho ...

2) rozhodně neprovokuju :) .. MYSLÍM! :D

2 Lory Lory | Web | 29. listopadu 2013 v 20:43 | Reagovat

I. Už jsem se s někým pěkně pohádala hodněkrát, ale nikdy to nebylo zas tak moc vážný, aby jsme spolu třeba přestali úplně mluvit ;) Ale už jsem hodněkrát řekla něco, čeho jsem pak moc litovala a něčeho doteď lituju...
2) Narazila si na experta :D Já jsem strašně provokativní člověk :D Vždycky když vidím příležitost, tak musím někoho pošťouchnout :D Baví mě to... ale zároveň to zas tak moc nepřeháním, nechci kvůli tomu potom mít problémy ani já a ani je nechci přivodit někomu jinému...
Jinak pěkný článek, zjevně sis na něm dala záležet :)

3 Lory Lory | Web | 29. listopadu 2013 v 20:44 | Reagovat

Nějak mi nejdou vkládat komenty, tak jsem to poslala víckrát doufám že se to aspoň jednou zobrazí...

4 C. C. | Web | 30. listopadu 2013 v 17:22 | Reagovat

Raz sa mi to stalo, ale od vtedy si dávam pozor..

5 Pauline Sparrow Pauline Sparrow | E-mail | Web | 12. prosince 2013 v 19:10 | Reagovat

Stalo se to mnohokrát kdy jsem něco řekla a pak jsem měla černý svědomí. Já vlastně ani nevím jestli jsem jedno z toho. Pokaždý to mám toršku jinak. Jednou jsem kliďas a řeším všechno slušně aby to vyprchalo a potom jsem zase takovej provokatér. Každopádně si myslím že občas to ujede každému takže když to udělají mí kamarádi (když vím že by to jindy neřekli)tak to chápu:).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama