Psaní v metru v zeleném svetru

9. ledna 2014 v 23:57 | Em |  rýmující se slova
Už dlouho jsem nepřidala něco aspoň trochu slušně zrýmovaného. A dneska, zrovna v metru, mě začaly napadat myšlenky, týkající se.. no prostě někoho. Vtip je v tom, že se skoro neznáme. A jestli u mě něco jistojistě platí, tak to je, že

poznám, že v tom už pěkně lítám, když o něm začnu psát verše


a já začala dneska. Ani jsem tomu nějak moc nevěnovala pozornost, ale moje skvělá kamarádka tuhle nestálost okomentovala asi těmito slovy: "Víš, tebe asi baví se zamilovávat, trápit se otázkami, jestli něco cítí on, psát o něm básně... a pak, když k něčemu směřuje, ho odkopneš." Naneštěstí má pravdu. Ale nemyslete si, že s tím nebojuju :)

Proč nedokážu já vykouzlit na tvé tváři úsměv
když jdeš kolem mě koukáš se spíš smutně
Roztavím se brzy ze vší nejasnosti
A když tě vidím s jinou, závistí křupou kosti

Jedna jízda společná by stačila
aby dlouho řešenou záhadu objasnila

Vyhýbáme se však
a ztrácíme kontakt
Cítils někdy něco,
třeba jenom náznak?

*tou jízdou se opravdu myslí MHD :D (jen pro objasnění, to je děs, že mě napadá, že by vás to napadlo :D)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 L. L. | Web | 11. ledna 2014 v 0:27 | Reagovat

Skvělé rýmy. :3 Takové poznávací znamení je originální. :D
Já to mám podobně, někoho si přeju a pak když se někdo naskytne a mně se i líbí, tak beru nohy na ramena. :D A také s tím bojuju. :/

Na brigádu právě chodím do továrny, takže lítačka, manuální práce, děs a hrůza. =) Za málo korunek. :) Mohlo by být hůř... :)
Ale tu Prahu ti fakt závidím prostě. :D :3

2 Adél:3 Adél:3 | Web | 12. ledna 2014 v 16:08 | Reagovat

Dobré to je :3 Básničky mi kdysi celkem šly, ale bylo to takové to dětské, ale teď  už to nedokážu napsat :D tak píšu jenom příběhy :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama