it was almost right, i can't live this way.

22. prosince 2015 v 22:59 | Em |  oduševnělé řeči
Tohle je pro mě první prázdninový večer
a po delší době jsem pocítíla opravdu fyzickou potřebu psát.
jinak mimo blog jsem si toho psala spoustu. jak jsem jednou, před dlouho dobou, začala, mám pocit, že co si nezapíšu, na to pak snadno zapomenu. a tak nějak si dokumentuju svůj "duševní pokrok" za každý měsíc. zkrátka jak se cítím.
Image de coffee and socks

jinak tohle je následek toho, že trávím večer děláním velké spousty věcí. během školy, se spoustou povinností na krku, jsem si takový luxus nemohla dovolit. možná i proto jsem nesesmolila ani řádku.

výchozí bod byl pocit ne štěstí, který pro mě není nic nového. ta mezera je tam důležitá, protože já nejsem neštaštná, jen prostě nejsem šťastná.

ne štěstí. pro mě to znamená tu spoustu alternativ, kterými naplňuji svůj život. alternativy jsou další můj pojem, který často používám (za chvilku můžu vydat psychologický slovník). je to jako když žijete něco, co není špatné, ale není to to, co doopravdy chcete. je to nejbližší dostupná varianta bodu, do kterého se chcete opravdu dostat. vím, že většina lidí se s tím spokojí, ale mně to prostě poslední dobou nedá.

z alternativ pro mě pramení ne štěstí. protože mám skoro to, co bych chtěla, je to na dosah, tak blízko. a přitom daleko. zkrátka není to ono. věřím, že nejsem jediná, kdo tenhle pocit zažil.

ale nechci to v tomhle článku rozmazávat, spíš si zkusím rozpomenout, kam že jsem se to posunula. podařilo se mi vyměnit některý alternativy za věci, u nichž si říkám, že jsou opravdu to, co chci v tu chvíli dělat

jako když si v daný moment řeknete, jestli byste chtěli být někde jinde, s někým jiným, cokoli změnit... a odpověď bude ne.



asi se z mých myšlenek nedá vůbec poznat, co že jsem to teda dělala.

byla jsem na maturitním plese. alternativa. strašně jsem chtěla mít taky nějaký doprovod v obleku, někoho, kdo by ze mě za ten večer nespustil oči...
učila jsem se na několikahodinový písemky. a jsem za to ráda.
zapojila se do nacvičování vánočního vystoupení s příležitostným sborem naší školy. a výsledek mi hodně zvedl náladu.
Image de quote, laugh, and life
poznala úplně novýho člověka, tedy začala po dlouhé době s čistým štítem. vykecala si duši a hodně poslouchala. a obě tyhle jednoduché věci strašně pomáhají.
strávila poslední adventní neděli v nejmilovanějších Drážďanech, u tý příležitosti rozveselovala roční dítě, spořádala spostu dobrého jídla, našlapala několik kilometrů po historickém městě, nasmála se s fajn lidma.
dočkala se (konečně!!) posledního dne ve škole pro tento rok, zašla se spolužákama na čínu a horkou čokoládu a rozloučila se na dva týdny s úchylnými narážkami jednoho z nich :D

to jsou tak ve zkratce novinky z mého života. nálada se mi mění každou chvíli, teď se třeba cítím neutrálně.

jestli jste doteď neznali člověka, co na otázku "Jak se máš?" odpoví upřímné "Nevím.", tak teď znáte mě

vánočně se cítím asi od dneška, ale snad to doženu.

doufám, že u vás všechno šlape, žijete tak, jak chcete a nabíráte motivaci do nového roku :)
Em
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Melly Melly | Web | 23. prosince 2015 v 14:57 | Reagovat

Mnoho z nás žije alternativami... já se snažím o to, abych se uměla radovat z toho, co mám (je to přece tolik), ale zároveň uměla toužit i po něčem lepším (protože si zas nemyslím, že bych žila nejdokonalejší variantu svého života:D). Nechci se totiž stát ani nevděčná či věčně nespokojená, ani nešťastně smířená.
Doufám a držím palce, ať najdeš svůj rovnovážný bod, ve kterém budeš šťastná!:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama