running out of words

25. ledna 2016 v 19:32 | Marjane |  oduševnělé řeči
Mám takovou "složku". Do ní píšu věci, které bych chtěla říct některým lidem, kdybych na to měla dost odvahy. Nevím, jestli je to zdravé, protože je tu někdo, komu takhle píšu vzkazy skoro každý den. Co víc, představuju si naše společný konverzace, přehrávám různý momenty a mám z nich doteď motýly v břiše, i když byly tak dávno. A zamotanou hlavu. Umíte si představit, když si v hlavě přehráváte nejhorší možný scénář a on se pak vyplní? Když se snažíte něco vyřešit, ale neumíte to, proto lidi raníte a raníte i sebe a prostě všechno je mnohem horší, než to muselo být. Proč bychom vědomě ubližovali těm, které máme rádi.. jsou to omyly. Přešlapy. Přeřeky. Ale stojí draho.

All my little plans and schemes
lost like some forgotten dreams
Seems like all I really was doing
was waiting for you.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Melly Melly | Web | 28. ledna 2016 v 20:03 | Reagovat

Taky mám takovou složku. Ale každému z těch lidí jsem napsala jen jeden dopis, abych si to sama urovnala v hlavě. Neexistuje nějaká možnost, jak ten nejhorší možná scénář zvrátit..?

2 Em Em | Web | 3. února 2016 v 20:19 | Reagovat

[1]: Obávám se, že ne.

3 Moody Moody | E-mail | Web | 10. února 2016 v 10:05 | Reagovat

Mám takový škatulky v hlavě. Plním je za střízliva a vyprazdňuji je občas v opilosti. Asi to zdravé není. Ale holt občas musíme mít více než jeden svět, abychom v tom reálném přežili. :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama