jak to bylo a kým teď budu

12. května 2016 v 18:24 | Emča |  oduševnělé řeči
Ahoj :)
měla jsem teď tak hektický týden (a celkově život) jako už dlouho ne. Vzpomínám, jak jsem si procházela různými stavy vyděšení - od počátečních někdy před třemi měsíci, jakože "ježiši, vždyť já tu matiku vůbec neumím!", no, až po zděšení v neděli: "zeměpis!", v úterý: "matika!!!" a včera: "dějepis!!" Nějak jsem si začala uvědomovat, že tentokrát už je to doopravdy, žádná maturita nanečisto nanečisto, dokonce ani ne maturita nanečisto. Prostě tady to máš, a koukej to napsat pěkně logicky a inteligentně, aby ti tam náhodou nepřistála nějaká nepěkná známka. V průměru asi 4 hodiny čistého času na každý předmět, bolavé ruce, po napsání testu hlava prázdná jako u člověka, kterému právě někdo sdělil, že je Země kulatá.. Jo, dost to s vámi zamává. Psychicky, fyzicky, spánkově-deprivačně, emocionálně. Vystresujete se vlastními obavami a představami otázek, na které nedokážete odpovědět. Jste protivní na celou rodinu a máte pocit, že se váš život omezil na učení a přípravu a odepisování kamarádům, že teď ani v nejbližší době opravdu nikam nemůžete, protože

maturujete.

Nejspíš jsem v tomhle (a vždycky jsem byla) trochu zvláštní, protože já jsem ani nevěřila, že se k maturitě dostanu, že ji kdy opravdu budu dělat. Vždycky mi to připadalo tak vzdálené, něco, na co se ještě musím snad několik let připravovat... a stejně nikdy nebudu dost připravená.
Výsledky nevím, negratulujte. Ale mít to za sebou je opravdu velkolepý pocit, moci si opět sednout k něčemu jinímu než k učení, prokrastinovat hodiny a hodiny bez jakýchkoli výčitek... teda... moment
já mám vlastně ode dneška svaťák, protože ještě budou ústní. Dammit, francouzská sekce!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Melly Melly | Web | 12. května 2016 v 22:39 | Reagovat

Jůva, vzpomínám si, jak to opadlo ze mě. Ale taky ten postup (bez nějaké francouzské sekce teda:D): písemné-ústní byly o tom, že člověk měl pocit, že něco zvládl a pak si uvědomil, že ještě zdaleka není vše v kapse. Ovšem určitě se brzy dočkáš toho pocitu, kdy z tebe opadne úplně všechno a začnou ti nejdelší prázdniny v životě (pokud na výšce nebudeš fakt moc valit předtermíny:D):)
Mě teď čekají státnice a mám to podobně s tím, že jsem tak nějak nepočítala, že jsou už za dveřmi! Člověk zažil pár zkouškových období a najednou taková sada. No. Už se těším, až ze mě opadne i toto:D

2 Ellaria Ellaria | Web | 19. května 2016 v 1:06 | Reagovat

.... A když máš všechno za sebou cítíš se, že bys mohla lítat!
Držím palce, tohle období je k zbláznění, ale vítězný pocit ve finále je k nezaplacení. :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama