Červen 2016

my busy self

8. června 2016 v 15:13 | Em |  oduševnělé řeči
Nepřipravená.
tak bych to popsala jedním slovem. tak bych se popsala jedním slovem.
jeden z nejžádanějších humanitních oborů a já tam jdu s minimem materiálu a nervama v kýblu. Moje učení vypadá tak, že se dlouho učit nevydržím, a tak se nakonec stejně vyrazím uklidnit a nadýchat čerstvého vzduchu na Střelák.
V ruce si nesu Respekt a myslím si, že je to snad dobrá příprava ne, nemyslím, ale už je pozdě.
.
ale víte, co. věci vždycky nějak dopadnou. A jelikož jsem nebrala žádné nabízené přípravné kurzy a ani sama se s přípravou nepřetrhla, věděla jsem, co mám čekat. Buď ano, nebo ne. Mezi tím nic není. dám do toho, co můžu, a jestli mě vezmou o bod o dva, pořád to beru tak, že mě vzali. Jestli mě vezmou suverénně, tak to asi ukazuje, že na ten obor mám víc, ale prostě jsem mohla mít štěstí na otázku a spoustu dalších faktorů.
.
Nikdy jsem nebyla ten člověk, co kecá (pardon, mluví), když něco neví. Ale čím dál častěji se přistihnu, že si urovnávám myšlenky za pochodu, tudíž občas vyslovím velkou blbost, jen abych se potom sama opravila a upřesnila. naštěstí, či naneštěstí, teď si nejsem jistá, se to zatím nestává u zkoušek. Už ani nespočítám, kolikrát jsem krčila rameny, mlčela a řekla, že "nevím". dokonce, když jsem tak napůl věděla či tušila.
.
takže dnešní zkouška docela katastrofa z mýho pohledu, ale zřejmě se i za katastrofy dává půlka bodů. kdybych se stresovala za každý obor v takové míře, tak bych se na tom Střeláku mohla asi rovnou ubytovat.
.
Jestli máte taky zkoušky, držím vám pěsti. Přežijete to.

M.