Červenec 2016

mind your soul

9. července 2016 v 14:54 | Marjane |  oduševnělé řeči
Hei.

Když zavítám na tento blog, připadám si jako hodně neaktivní blogerka. Jako kdybych neměla co říct. Opak je pravdou, a já občas přemýšlím jestli ty dva blogy nějak nespojit dohromady, ale už tam mám napsáno 49 článků (nemám tohle číslo ráda, takže se co nejdřív pustím do padesátého), a navíc nemyslím, že by to byla nějaká změna k dobru. Ale asi by si to tu zasloužilo a little update on my life.

Za měsíc se toho stane docela dost. Naposledy jsem psala v přijímačkovým shonu - výsledky mě nepotěšily, ale vlastně ani nezdrtily. Na vysněnou školu chodit nebudu, ale pořád si muzu vybrat mezi dvěma naprosto super obory, a to žurnalistikou a mezinárodními studii (ne v tom ekonomickém smyslu, naštěstí). Jestli máte někdo nějaké povědomí či postřeh, budu vám ráda naslouchat.

Žiju daleko od Prahy, v malé chatce, kolem hory a řeka a les. Před týdnem jsem se mohla zbláznit z nezvyku a nedostatku podnětů, z pocitů osamění, to naštěstí přešlo. Vlastně jsem naopak přišla na to, že klid od městského života a od městských lidí (nezlobte se na mě) mi v některých směrech dost prospívá. Takže tak. Relaxuju, regeneruju a učím se zdravějšímu přístupu k okolí a hlavně sama k sobě.

Je totiž hodně věcí, ze kterých se hroutím. Nemá to nic společného s 'dobrou' a 'blbou' náladou. Cílem není nasadit úsměv a dobýt svět, ale uvědomit si, že je v pořádku cítit všechno, co cítím. Návaly lásky k sebe míň mně známým lidem, jen tak, kvůli drobnostem. Zpochybnění toho, že jsem výhradně 'na kluky' - a víte co, já stejně nestojím o žádnou nálepku. Bezednou propast, nejčernější myšlenky, pocit naprosté nevyrovnanosti a ztráty kontroly nad jakýmsi svým well-being (na tom budu ještě pracovat). Mohla bych vyjmenovat dalších 1000 věcí. Není to moc náhlé, divné, nepřijatelné - jsem to já. A já hlasuju pro individualitu před uniformitou. A jsem feministka.

Tak. Mám pocit, že to takhle stačí, je to příjemné být chvíli odlehčená od typických myšlenek rutinního života. Snažím se vypínat podněty z virtuálních realit i lidi, kteří se mě každý den znova a znova ptají, jak jde život v tom Norsku, a očekávají vyčerpávající odpověď, kterou ale nechci trávit svůj čas. Raději zapnu své smysly a užiju si nikdy nestmívající se oblohu, vítr na tváři, maličkosti, ve kterých se zrcadlí starost a prostý zájem jednoho člověka o druhého.

Užívejte léta :)