oduševnělé řeči

dva měsíce.. čeho vlastně?

2. července 2013 v 11:12 | Em
Mám rudý vlasy. Teda vám to může být dost jedno, protože jste mě neviděli ani v mojí přírodní barvě - špinavá blond :D
tak tady

(už zase) znova

22. června 2013 v 18:13 | Em
Předěla jsem to tu aspoň tak, aby se na to dalo koukat. A doufám, že věci, co mám v plánu přidávat se budou dát číst. Opravdu upřímně vám radím neklikat na rubriku se starými články, mohla by to být vaše poslední návštěva tohoto blogu. Dřív jsem psala trochu jinak, naivněji, měla jsem míň inspirace a bůhvíproč většina z toho začínala jako nějaké zvláštní představování hlavní postavy.

Do příběhů se teda radši moc nevrhám. Poslední dobou mě víc zaujalo básnění, teda to, čeho jsem v této oblasti já schopná :D Většinou je to pocitové, záleží na tom, co se mi zrovna honí hlavou a nikdy nepíšu, když necítím, že je to třeba. Prostě nemůžu, je to pak o ničem, smysl uniká a já přemýšlím desítky minut nad jedním veršem. Většinou se do toho pustím až když mám v mysli nějakou přestavu a pak to jde samo. No, to ještě budete moct posoudit.

Taky ráda čtu, tak se tu možná objeví pár recenzí.
A ráda filosofuji o všem možném, takže ńa to taky upozorňuju.

Brzo můžete očekávat nával mých výtvorů a "výpisů". :)
 
 

Reklama